Bulharské hory a pohoří

Přemýšlíte kam v zimně na dovolenou? Co třeba lyžování v Bulharsku. Levné, dostupné pro rodiny s dětmi a nezapomenutelná příroda.

Bulharské hory a pohoří

V Bulharsku naleznete jedny z nekrásnějších pohoří v Evropě, jsou tvořena nádhernými vrcholy, ledovcovými jezírky, hlubokými lesy a údolími, jeskyněmi, stoletými borovicovými, dubovými i bukovými lesy. Bulharská pohoří přímo vybízejí k objevování, je možné putovat po vyšlapaných cestách i po úzkých pěšinách, navštívit můžete 3 národní a 11 přírodních parků, bohatých na různé druhy zvěře i rostlinstva.

Bulharská pohoří, vysočiny a pahorkatiny – seznam

Belasica, Bochovska, Carička, Černa gora, Čudinska, Eloviška, Erulska, Ezdimirska, Golo bardo, Kobilska, Konjavska, Krvav kamäk, Lešnikovska, Lisec, Ljubaš, Ljulin, Maleševska, Milevska, Ogražden, Osogovska, Penkovska, Pirin, Plana, Rila, Rodopi, Rudini, Ruj, Sakar, Slavjanka, Sredna Gora, Balkán – Stara planina, Stargač, Strandža, Straža, Verila, Viskjar, Vitoša, Vlachina, Zavalska, Zemenska

Nejnavštěvovanější Bulharská pohooří a jejich nejvyšší vrcholy

Rila (Musala 2.925 m), Pirin (Vichren 2.914 m), Rodopi (Perelik 2.191 m), Balkán – Stará Planina (Botev 2.376 m), Sredna Gora (Bogdan 1.604 m), Vitoša (Černi vrch 2.290 m).

Balkán – Stara Planina

Stara Planina je bulharské pohoří, které se táhne od západních hranic se Srbskem až po Černé moře, je dlouhé přes 500km. Nejvyšší horou Stare planiny je hora Botev (2376 m.n.m.) ležící téměř uprostřed pohoří. Z vrcholku hory Botev můžete vidět až polovinu celého bulharského území. Stará planina je bohatá na vodopády, jeskyně a hluboké lesy

Pirin

Pirin je druhé nejvyšší pohoří Bulharska hned po pohoří Rila. Leží v jihozápadní části země mezi řekami Struma a Mesta. Pohoří Pirin, krajina tvořená ledovcovými jezery a skalními štíty nabízí jedny z nejnádhernějších trekových cest v Evropě. Pirin je díky své poloze nejslunečnějším pohořím Bulharska, pyšní se nejvyšším počtem slunečných dní v roce. Nachází se zde také přes 60 vrcholů s výškou přes 2500 m a okolo 150 ledovcových jezer. V roce 1983 byl Pirin zařazen na seznam UNESCO jako světové kulturní a přírodní dědictví.

Rila

Pohoří Rila je nejvyšší pohoří celého Balkánu, nejvyšším vrcholem je hora Rila je pohoří alpského charakteru s mnoha skalními štíty, náhorními plošinami a ledovcovými jezírky. Pramení tady také velké Bulharské řeky. Rila ve své hostorii také poskytovala útočiště místním obyvatelům ve válečných konfliktech. Podařila se zde také zachovat tradiční bulharská kultura. Je zde nejkrásnější bulharský monastir. Pohoří Rila je nejnavštěvovanější pohoří Bulharska.

Rodopy

Rodopy jsou na severu a východě ohraničeny Hornotráckou nížinou s tokem Marice, na západě Jadenicí, Dreštencem a Mestou, na jihu se svažují do nížiny při Egejském moři.
Jsou velmi členité a komplikovaně uspořádané. Jejich základní členění je rozděluje na Západní a Východní Rodopy. Hranici mezi nimi tvoří řeky Kajalijka, Borovica a Vrbica a sedla Kitkata a Tri Kamaka

Východní Rodopy – nižší část, má převážně vrchovinný ráz, výšky dosahují 700 – 1 200 m

Západní Rodopy – mají horský ráz, jsou tvořeny řadou samostatných celků, z nichž nejvýznamnější jsou:

  • hřeben Alabak – Černovec 1 834 m
  • Velisko-Videnický hřeben – Kuruburun 1 910 m
  • masív Dabraš – Beslet 1 938 m
  • atacký hřeben – Goljama Sjutka 2 186 m
  • Karkarija – Kalčiš 1 475 m
  • Perelický hřeben – Goljam Perelik 2 191 m
  • masív Černatica – Goljam Persenk 2 091 m
  • Bukova planina – Snežanka 1 926 m
  • Dobrostanský masív – Stari bunar 1 517 m

Rodopy získaly svou velmi členitou stavbu s komplikovanými systémy hřbetů, soutěsek a kotlin během intenzívní tektonické činnosti, která probíhala ve třetihorách. Převládajícími horninami jsou ruly, vápence, na západě i žuly, lokálně prostupují vulkanické znělce a andezity, vyskytují se tu i pískovce. Oblast je známá především svými krasovými tvary. Na soutěsky je bohatá oblast Velijsko-Videnického hřebene – např. Trigradsko ždrelo (Trigradská soutěska). K významným skalním útvarům patří také Čudnite mostove (Podivuhodné mosty) v masívu Černatica a Orfeevi Skali (Orfeovy skály) v Bukove planiněRodopy získaly svou velmi členitou stavbu s komplikovanými systémy hřbetů, soutěsek a kotlin během intezívní tektonické činnosti, která probíhala ve třetihorách. Převládajícími horninami jsou ruly, vápence, na západě i žuly, lokálně prostupují vulkanické znělce a andezity, vyskytují se tu i pískovce. Oblast je známá především svými krasovými tvary. Na soutěsky je bohatá oblast Velijsko-Videnického hřebene – např. Trigradsko ždrelo (Trigradská soutěska). K významným skalním útvarům patří také Čudnite mostove (Podivuhodné mosty) v masívu Černatica a Orfeevi Skali (Orfeovy skály) v Bukove planině

Sredna gora

Pohoří ve středním Bulharsku jižně od Staré planiny, mezi řekami Iskăr a Tundža. Nejvyšší hora je Bogdan, dosahuje výšky 1604 m n. m. Řeka Strjama rozděluje Srednu goru na dvě horská pásma: Šaštinska Sredna gora a Iztočna Sredna gora,

Národní park Strandža je největší přírodní rezervací na území Bulharska a teplotně je to zároveň nejmírnější pohoří celého státu. Nejvyšší vrchol pohoří Strandža je hora Bjuvuk Mahya Mahya Dag (Mahiada) s 1031 metry. Tento vrchol leží na turecké straně Strandže (Istranca raglán), na bulharské straně je nejvyšší Golyamo Gradishte se 710 metry. Rozloha pohoří je přibližně deset tisíc km². Strandža je pravděpodobně nejméně prozkoumané a nejzachovalejší pohoří v Bulharsku. Nachází se tu spousta jeskyní (nejvíce v západní části) a také stopy po dávných obyvatelích tohoto pohoří (sochy, rytiny v kameni, thrácké oltáře a valy apod.). Převládají Dubové a bukové lesy. Na východě spadá skalnatými svahy k Černému moři. Ve Strandže je velmi zajímavá řeka Veleka – mělké prosluněné břehy jsou lokalitou s velmi početnými populacemi ještěrek.

Pokud Vás bude zajímat aktuální počasí v Bulharsku, jděte na pocasivbulharsku.cz.